Zdraví

Tato část webu se věnuje zdraví plemene Americké Akity a na jaké zdravotní komplikace může trpět.

Najdete zde kapitoly jako:

• Oční onemocnění
• Torze žaludku
• Autoimunintí onemocnění
• Citlivost na léky a anomálie
• Onemocnění pohybového aparátu

Oční onemocnění

PRIMÁRNÍ GLAUKOM - ZELENÝ ZÁKAL (nezpůsobený úrazem či jinými nemocemi oka)

Může se jednat o dědičné, imunitně podmíněné onemocnění, které způsobuje silnou bolest, kdy nitrooční tekutina utlačuje především zrakový nerv. Toto onemocnění může vést až k úplnému oslepnutí. Postiženým psům slzí oči a nadměrně je přivírají/mhouří. Pomoci může denní podávání očních kapek ke snížení nitroočního tlaku, přesto v některých případech může být nezbytné nechat odstranit jedno nebo dokonce obě oči.
Takto postižení psi by nikdy neměli být využiti k chovu.


ENTROPIUM A EKTROPIUM
Entropium - jedná se o vchlípení víčka dovnitř oka, kdy řasy dráždí rohovku, což způsobuje bolest, opakující se infekci a nevratné poškození rohovky. Vchlípená víčka se mohou objevit u jednoho nebo obou očí, na spodním či horním víčku.
Ektropium - jde o vychlípení víčka směrem ven. Tento problém je mnohem častější u psů s volnou kůží v obličejové části hlavy, jako je např. Svatobernardský pes, Shar-Pej, mastifové, atd. Jemná tkáň oka je pak vystavena podráždění a infekci, které způsobují psu nepohodlí a bolest.
Jedná se o dědičná onemocnění, která pokud jsou ponechána bez léčby, způsobí oslepnutí. Obě onemocnění lze úspěšně odoperovat.


PROGRESIVNÍ RETINÁLNÍ ATROFIE (PRA)
Jde o dědičné oční onemocnění, který se bohužel čím dál častěji týká jak Akit, tak i mnoha dalších plemen. Dochází k odumírání světločivných buněk sítnice. Je to proces nevratný, stále postupující (progresivní). Znamená to, že onemocnění končí úplnou slepotou postiženého jedince. Obvykle se PRA objeví v prvních pěti letech věku psa. Do dnešní chvíle bohužel neexistuje žádná léčba. Jediným řešením je nepoužít postiženého psa v chovu.


MIKROFTALMIE

Je známá spíše pod názvem "Syndrom malých očí". Opět se jedná problém, který může postihovat Akity stejně jako mnohá jiná plemena. Obvykle je zřejmá u štěňat od třetího týdně věku. Postižené štěně má neobvykle malé, zamžené oči a normální vizuální činnost oka také chybí. Taková štěňátka nevnímají světlo a drží hlavičky svěšené, pohybují se pomalu a obezřetně. U Akit je mikroftalmie často doprovázena šedým zákalem.
Jedná se o onemocnění s recesivní dědičností, sourozenci a rodiče postižených štěňat by se nikdy neměli využívat v chovu vzhledem k faktu, že existuje 60%-ní možnost, že jsou přenašeči tohoto genu. Žádná léčba neexistuje.

Podle odborných publikací zpracoval : D.Žampachová

Torze žaludku

Jednou z nejzávažnějších poruch, které mohou náhle uhodit na jinak zdravé Akity je torze žaludku. Je to často fatální onemocnění, může udeřit velice rychle a v každém věku. Je obvykle velmi málo času na to aby chovatel vyhledal lékařskou pomoc a mnozí jedinci umírají bolestivou smrtí během cesty k veterináři či na lékařském stole.

Torze vznikne když se žaludek, naplněný plyny, kapalinami či pevnými látkami, přetočí kolem své osy a tím odřízne přítok krve do sleziny a dalších životně důležitých orgánů, jako jsou srdce, játra, slinivka, plíce, atd. Pro přežití psa je jedinou možností okamžitý chirurgický zákrok .

Plyny, které se v žaludku vytvoří, musí být nejprve vypuzeny a poté je žaludek vrácen zpět do své normální polohy. V mnoha případech musí být obětována část sleziny či žaludku v zájmu přežití psa. Jedinci, kteří prodělali jednu torzi jsou velmi náchylní k jejímu brzkému opakovaní a to v řádu několika dní po prvním útoku.

Jako preventivní opatření pro jedince, u kterých je známá predispozice k tomuto onemocnění, lze využít poměrně jednoduchý chirurgický zákrok - přišití žaludeční stěny.
K příznakům torze patří nadměrné slinění, slintání, pokusy o zvracení nebo vyprázdnění, nafouknutí břicha a silné bolesti. Pes kňučí a sténá a je velmi neklidný. Bledé sliznice, zrychlený dech a ztráta vědomí jsou pokročilejším stádiem torze. Pokud nedojde k okamžitému chirurgickému zákroku tak fázi pes umírá během velice krátké doby.
Bohužel je velmi málo známo o příčinách tohoto onemocnění. Statistiky ukazují, že plemena s hlubokým hrudníkem, jako jsou mastifové, boxeři, dobrmani a bohužel i akity mají vyšší tendenci k rozvoji tohoto onemocnění, nicméně torze je stále více rozšířená a dnes ovlivňuje i mnoho dalších plemen všech tvarů a velikostí.
Výzkum tohoto problému stále pokračuje. Dokud není stanovena přesná příčina a  jedinou prevencí v současnosti je použít poznatky ze známých teorií a tak minimalizovat riziko útoku. Doporučení pro omezení rizika vzniku torze žaludku jsou:

suché granule vždy namočit do teplé vody po dobu nejméně půl hodiny před krmením. Granule po namočení expanduje a vytváří plyny a to může torzi snadno způsobit

lépe než podávat jednu velkou porci krmiva denně je rozdělit krmnou dávku na několik menších. Plný žaludek je těžký - to může zabránit unikání plynů

nedovolte, aby pes vypil velké množství vody najednou. Psi polykají při pití stejné množství vzduchu jako vody a to může přispívat ke vzniku torze

zabraňte pohybu psa bezprostředně před jídlem nebo po jídle. Zajistěte psovi alespoň hodinu klidu před a dvě hodiny klidu po jídle
výzkumy rovněž naznačují souvislost torze s vyšším umístěním misky při jídle - pes více hltá


Statistiky ukazují, že:

Torze obvykle nastane, když je pes v nejlepších letech, ve věku mezi 2 a 8 lety. Nicméně, tímto problémem může trpět pes každého věku.

Psů jsou více náchylní k torzi než feny a to zhruba v poměru 2 : 1

Psi, kteří utrpěli torzi, jsou velice náchylní k recidivě a to obvykle během několika dní od prvního útoku.

Úmrtnost na torzi žaludku je přibližně o 50%.

Zpracoval: D.Žampachová

Autoimunitní onemocnění

Zdaleka k nejvážnějším onemocněním patří autoimunitní onemocnění. Teorie vzniku autoimunitního onemocnění ať u lidí nebo u psů jsou různé. Přestože nikdy nebyl zcela prokázán dědičný vliv, je pravda, že v některých rodinách se objevují tato onemocnění častěji.
Autoimunitní onemocnění u savců začíná dnem, kdy imunitní systém udělá chybu a začne produkovat protilátky, které napadají a ničí vlastní buňky a tkáně těla. Důvod, proč tomu tak je, není znám. Jednou z teorií je, že může jít o kombinaci genetiky s vlivy vnějšího prostředí, jakými jsou některé viry, vakcinace,léky, parazité, chemikálie, trauma a velké stresové zátěže.
Autoimunitní choroby, které se vyskytují u akit jsou následující:

Onemocnění štítné žlázy a hypothyreoza
Tato choroba, která postupně ničí tkáně štítné žlázy, vede ke snížené produkci hormonu štítné žlázy.Při hledání příčiny nikdy nemůžeme ignorovat vlivy životního prostředí. Domov, ve kterém pes žije - např.umělá hnojiva, pesticidy, průmyslové zněčišťující látky. Také všechno to, co náš pes příjmá, jako voda, potraviny, léky perorálně nebo intravenozně, to všechno může přispívat ke vzniku tohoto onemocnění.
Symptomy se u jednotlivých zvířat liší a ne všechny příznaky jsou patrné.Mezi nejčastější příznaky patří : suchá, šupinatá kůže, svědivost, matná , lámavá srst, a konečně ztráta srsti. Tyto příznaky jsou mnohdy veterinárními lékaři chybně diagnostikovány jako alergie a naordinována je pak chybná léčba kortikoidy, která pochopitelně není účinná a naopak představuje pro nemocného psa větší zátěž.
Mezi další příznaky patří : změna váhy, křeče, nesnášenlivost chladu, ztráta chuti k jídlu. Únava, letargie, reprodukční vady ( u obou pohlaví ), dále změna v chování jako je agrese. Poruchy funkce jater, ledvin a nadledvinek, náchylnost k infekcím, chudokrevnost a krvácení, to vše můžeme také přidat do seznamu příznaků dysfunkce štítné žlázy.
Onemocnění nelze vyléčit, ale může být účinně kompenzováno , pokud je správně diagnostikováno.
Léčba spočívá v podávání tablet obsahující hormon štítné žlázy. Zvíře tak může vést relativně zdravý a šťastný život i přes to, že je léčba doživotní.
Toto onemocnění jen zřídka najdeme u mladých jedinců, obvykle je diagnostikováno u zvířat ve středním věku.

Voght - Koyanagi - Harada (VKH ) a systémový lupus (SLE)
Tato dvě velmi vážná onemocnění jsou bohužel u akit na vzestupu. Mezi příznaky u VKH patří : ztráta pigmentace kůže, vředy na nose, ústech a genitáliích, načervenalá kůže, místa, kde vypadává srst, oční problémy, které mohou vést až k oslepnutí.

SLE má podobné kožní příznaky spolu se zánětem pojivových tkání a vnitřních orgánů jako jsou plíce a ledviny. K dnešnímu dni neexistuje žádný 100% účinný lék , léčba spočívá tedy v podávání kortikoidů a imunosupesiv. Včasná diagnoza je tedy nesmírně důležitá .

Autoimunitní hemolytická anemie (AHA)
AHA je velmi vážné onemocnění, kdy protilátky ničí červené krvinky,takže vznikne nekontrolovaná anemie a ničení kostní dřeně. Letargie, bledé sliznice a tmavě červeně zbarvená moč je výsledek a příznak těžké anémie. Je zde patrné spojení s AHA a onemocněním štítné žlázy.
Diagnoza je obtížná a její potvrzení je možná jen odběrem kostní dřeně.
Správná hormonální léčba spolu s léky potlačující imunitu může vést k ústupu onemocnění. Ve většině případů dochází však k recidivám .

Trombocytopenie
Jedná se o onemocnění krve, které může ovlivnit jednoduchý chirurgický zákrok. Problém nastane, když krev obsdahuje příliš málo krevnch destiček ( trombocytů ). Krevní destičky jsou nezbytné pro srážení krve, takže v konečném výsledku by pacient mohl vykrvácet. Mnoho akit s AHA má zároveň trombocytopenii. Protilátky, které napadají červené krvinky totiž zároveň napadají i krevní destičky.

Onemocnění jater

Jaterní dysfunkce spojená s jiným autoimunitním onemocněním je poměrně častá. Léky, které se používají k léčbě jiných autoimunitních onemocnění může u vnímavých psů vyvolat onemocnění jater. Některé živé vakciny v kombinaci s některými léky může zvýšit jaterní enzymy a vyvolat onemocnění.
Degenerativní myelopatie (DM)
Je to relativně nové onemocnění u akit. Bylo potvrzeno jen několik případů onemocnění. DM je podobná skleroze multiplex u lidí. Obě tyto nemoci jsou degenerativní neurologické onemocnění nervového systému.
Příznaky zahrnují : slabost zadních končetin a to buď opakující se, nebo progresivní.DM je pravděpodobně dědičné onemocnění a proto jedinci s tímto onemocněním by neměli být využíváni pro chov. Bohužel, nemoc se projevuje obvykle u starších psů ( od 5ti let výše ).
Mazová adenitis ( SA )
Další z onemocněních, které se u akit bohužel rozšiřuje. SA je kožní systémové onemocnění mladých a dospělých psů. Protilátky v těle nemocného psa vytrvale ničí mazové žlázy, které ústí do chlupových ložisek v kůži.Příznaky se liší u jednotlivých zvířat, ale obvykle zahrnují různé stupně ztráty srsti, silnou, šupinatou kůži, kožní léze a sekundární kožní infekce. Dalším z příznaků je pižmový zápach. Diagnoza je možná jen s pomocí biopsie. Vyléčení není možné, ale s pomocí léků, koupelí a změny životosprávy může vést pes mnohdy téměř plnohodnotný život. Souvislost mezi zlepšením stavu a krmením syrovou stravou je všeobecně znám .
.

Citlivost na léky a anomálie

Citlivost na léky
Každý majitel Akity by se měl o tento problém zajímat. Mnoho Akit bohužel každoročně zemře kvůli předávkování uspávacími léky a anestetiky. Vás veterinář by měl být o této skutečnosti obeznámen PŘEDTÍM, než přistoupí k sedaci Vaší Akity. Závažné reakce na tyto léky mohou být ve vztahu k určitému nedostatku jaterního metabolismu, který se poměrně často u Akit vyskytuje - játra nejsou schopna léky detoxikovat. Tato jaterní dysfunkce, zřejmě podmíněná autoimunitně, je podobná chronické aktivní hepatitidě a může být též spojena s autoimunitním onemocněním štítné žlázy.

Krevní anomálie
Některé Akity mají neobvykle malé červené krvinky (mikrocitóza) a u jiných jejich červené krvinky mají vysoký obsah draslíku, zatímco většina ostatních psů má obsah draslíku v č. krvinkách nízký. Přestože se toto nevztahuje k žádné konkrétní nemoci, může tato skutečnost způsobit potíže při běžném vyhodnocení krevních testů, pokud váš veterinář není s touto odlišností obeznámen. Přítomnost mikrocitózy není považována za fyzický problém, přestože ji obecně můžeme najít jako jeden z příznaků anemie.

Podle odborných publikací zpracoval : M. Buriánková

Onemocnění pohybového aparátu

CHONDRODYSPLAZIE (Trpaslictví)
Je způsobena recesivním genem, přenašeči tohoto genu musí být oba rodiče. Onemocnět může jediné štěně nebo celý vrh. Diagnostikovat se tato nemoc dá pomocí RTG mezi 5 - 12 týdnem věku štěňat. Postižená štěňata mají na předních končetinách viditelně prohnutá nadprstí a různě deformované kosti, které mohou připomínat rachitidu (štěňata trpící nedostatkem vitamínu D). RTG samozřejmě spolehlivě určí diagnózu. Akita postižená chondrodysplazií se při dobré péči může dožít až sedmi let. Psi s tímto onemocněním by se v žádném případně neměly zapojit do chovu stejně jako jejich rodiče, po kterých se tato nemoc vyskytla.

DYSPLAZIE KYČELNÍHO A LOKETNÍHO KLOUBU
Jde o bolestivé vývojové onemocnění, na jehož vzniku se spolupodílí několik různých faktorů, mezi nimi genetická predispozice a vlivy vnějšího prostředí. Tedy i po rodičích s nulovou dysplazií se může objevit štěně, u kterého se DKK později rozvine, ať už z důvodů zatím nejasné dědičnosti, nesprávné výživy, nevhodných podmínek (kluzké podlahy, schody atd.). Nadměrné podávání vápníku a dalších vitamínů a minerálů nebo překrmování může způsobit poškození měkčích kostí v období růstu. Příliš hrubé hry s dalšími psy, běhání nebo skoky na tvrdém povrchu mohou taktéž způsobit poškození. Léčba se odvíjí na základě závažnosti postižení v konkrétním případě. Některým psům může pomoci akupunktura a podávání glukosaminu a chondroitinu ke zvýšení pohyblivosti. Jiným pomohou protizánětlivé léky. Existují i chirurgické možnosti léčby.

Pravidla pro posuzování DKK a DKL naleznete zde

Přepočet DKK na jiné stupnice hodnocení :

Hodnocení OFA je prováděno třemi nezávislými posuzovateli a výsledek je průměrem
jednotlivých hodnocení. Např: 1x EXCELLENT + 1x GOOD + 1 x FAIR = GOOD

Pro omezení výskytu dysplasie OFA důrazně doporučuje používat v chovu pouze jedince s hodnocením EXCELLENT, GOOD a FAIR, a pouze tito obdrží OFA číslo jedince vhodného do chovu (např. AK-13217G50F-VPI
OFA dále doporučuje neomezovat v chovu příliš ty psy, kteří obdrželi hodnocení „FAIR", nicméně mají dobrou rodinnou anamenézu, tj. pokud jejich rodiče, další předci a 75% procent sourozenců mají dobré výsledky, tj. Excellent nebo Good

LUXACE PATELLY (Vykloubení čéšky)
Luxace patelly (čéšky) je onemocnění, které způsobuje vykloubení kolena, a tím problémy s pohybem. Může se jednat o dědičný problém nebo poúrazový stav. Malá plemena trpí tímto problémeme častěji. Mez příznaky luxace patelly patří potíže při napínání kolene, bolest v kolenou a zjevné kulhání. pes šetří postiženou končetinu. Diagnozu potvrdí vyšteření kolenního kloubu nebo RTG. Léčba zahrnuje chirurgický zákrok.


VOLNÁ HLEZNA (PATY)

Tento stav není obvykle bolestivý. Může se týkat jednoho nebou obou hlezen. Je způsobený přespříliš volnými strukturami, které obklopují a podpírají kloub. Psi se strmým úhlením vzadu jsou k tomuto problému náchylnější. Pokud je léčba zahájena u štěňěte včas, lze obvykle tento stav napravit. Léčba zahrnuje úplný klid za použití dlah a odpočinku v kleci.

Podle odborných publikací zpracoval : D.Žampachová a M.Buriánková